Proč léčivé bylinky?

21.11.2017

Pracuji osmým rokem v Národní radě osob se zdravotním postižením ČR jako krajský koordinátor. Svou práci mám od prvního dne moc ráda. Vlastně jsem ji nikdy jako práci ani nevnímala...spíš jako radost z pomáhání a setkávání s úžasnými lidmi. S některými čtenáři z Pardubického kraje jsem se možná už také potkala.

Léčivé bylinky ve všech podobách jsou mou velkou radostí, koníčkem, relaxem... Moc ráda bych svůj koníček propojila se svou prací. Vím, naším prvořadým úkolem je hájit práva a zájmy lidí se zdravotním postižením. Často o tom hovořím na nejrůznějších akcích. Ráda bych to posunula ještě dál, nebo možná kousek jinam. Ráda bych ukazovala lidem jejich sílu a jejich zodpovědnost. Vím, že role lékařů, zvlášť v akutní medicíně, je nezastupitelná. Sama jsem si tím prošla a jsem tu také díky jejich pomoci. Ale to neznamená, že lékařům svěříme veškerou zodpovědnost za své tělo a za své zdraví. Jsem přesvědčena, že každý, opravdu každý si do jisté míry dokáže pomoci sám. Zažila jsem to mockrát. Znám lidi upoutané na invalidní vozík, kteří sportují, posilují, cvičí jógu, pracují s energií...."zdravý" člověk by často nevěřil... Znám lidi po amputacích, kteří vedou taneční kroužky, vytvářejí taneční choreografie, šplhají na hory a na skály... Znám lidi s chronickou nebo nevyléčitelnou nemocí, kteří nic nevzdávají a krůček po krůčku se zkoušejí vrátit ke zdraví.

Cest, jak se vracet ke zdraví, jak porozumět sám sobě a svému tělu, je mnoho. Pro mě to jsou právě bylinky. Jsou pro mě důkazem, že nejúčinnější lékárna se může nacházet v malé zahrádce u našeho domu. Je mi dobře v jejich blízkosti. Nejšťastnější chvíle zažívám na letní rozkvetlé louce. Málokdy se mi podaří zklidnit mysl až do meditace. Mezi kvetoucími bylinkami je to snadné. Paradoxně právě rozkvetlá louka byla pro mne téměř celý život noční můrou. Byla jsem totiž těžký alergik na pyl. Loni alergie zmizela. Našla jsem na ni ty správné bylinky...

Věřím, že opravdu každý v sobě může najít odhodlání si pomoci. Udělat malý symbolický krok, který nás vede pryč od závislosti na farmaceutickém průmyslu a na medicíně. Třeba jen utrhnout pampelišku a vypít si z ní čaj. Když je nám po čaji lépe, získáme novou důvěru v sebe samé. Uvěříme, že si dokážeme pomoci sami.

Cest je mnoho. Moc ráda bych některé z nich čtenářům postupně ukazovala...

Radka Svatošová

zdroj článku: zde